Hector Berlioz

francouzský skladatel Hector Berlioz se narodil 11. prosince 1803. On dělal několik podstatných příspěvků, včetně jeho pojednání o instrumentaci. Některé z jeho děl specifikovaly obrovské orchestrální síly a dokonce dirigoval řadu koncertů s více než 1000 hudebníky. Složil také zhruba 50 písní a jeho vliv na vývoj romantismu, zejména na programatismus, byl velmi významný. Jako dítě neměl žádné formální vzdělání a nikdy se nenaučil klavír, na rozdíl od mnoha z těch, kteří se později stali jeho současníky. Sám se proto učil harmonii pouze z učebnic. Jeho rodiče nesouhlasili s tím, že má hudební kariéru, takže ho nejprve přinutili studovat medicínu. Poté, co se přestěhoval do Paříže, začal si užívat všech kulturních nabídek, které mu Paříž dala, a po několika letech opustil svou kariéru v medicíně a začal navštěvovat Pařížskou konzervatoř v roce 1826. V roce 1830 po čtyřech zoufalých pokusech nakonec vyhrál Prix de Rome a na řadu let se přestěhoval do Říma. V Itálii nikdy nepsal žádná díla, ale čas, který tam strávil, byl velmi formativní a ovlivňoval a inspiroval mnoho svých děl. V roce 1830 dokončil Berlioz také jedno z jeho nejdůležitějších děl-Symphonie fantastique. Symfonické dílo pěti hnutí zobrazuje umělce, který se zamiluje a pak se v záchvatu beznaděje otráví opiem. Berlioz poskytl pro každou sekci rozsáhlé programové poznámky, přičemž každá myšlenka v poznámce byla jasně a živě vylíčena hudbou. Bylo navrženo, že umělec, na kterého Berlioz odkazuje, je téměř jistě sám sebou. Tato práce přinesla Berliozovi jeho první chuť slávy a proslulosti. Jakým způsobem tato práce tak jasně líčil non-hudební pojmy z hudebního hlediska byl poměrně revoluční, a měl určitý vliv na skladatelů Claude Debussyho a dalších impresionistů. Zemřel obklopen přáteli ve svém domě v Paříži 8. března 1869.