Kumukahi

kdo je Lono?

Lono je havajský Bůh zemědělství a deště. Objevuje se v ho’oilo (mokré období) jako dešťové mraky a zimní bouře. Někteří po ‚ e kahiko (Havajci starých) popisují Lono jako „akua po‘ o huna i ke ao lewa“ nebo boha, jehož hlava je skrytá v temných oblacích. Voda, kterou přináší, zejména do suchých, Závětrných oblastí, pomáhá udržovat půdu úrodnou.

legenda říká, že Lono je zodpovědný za přivedení pěstovaných rostlin na Havaj. To upevňuje jeho důležitou roli v zemědělství. Lono je také spojeno s oslavou makahiki. Makahiki je čas klidu a rekreace. Je čas oslavit tvrdou práci zemědělství a užít si plody své práce.

jaké jsou kinolau z Lona?

mnoho různých rostlin a živočichů se říká, že jsou formy Lona.

Lono je kinolau patří:

části rostliny kalo se používají slavnostně k reprezentaci Lono, konkrétně lū’au (mladé taro listy) a list ve tvaru šálku odrůdy ipuolono kalo.

Přírodní jevy vnímáme v ho’oilo jsou také známky Lono. Patří mezi ně shluky tmavých mraků, hrom, částečné duhy, vichřice, a vodní toky.

Kamapua’a je další kinolau z Lona. Stejně tak pua’a hiwa, celočerné prase. Temné dešťové mraky sedící na vrcholu hory se někdy nazývají ke ao pua’a nebo prasečí mraky.

Jiné formy Lono, více orgánů Kamapua’a
pua’a, nebo prase, je důležité v tradiční Havajské náboženský obřad. Tělo prasete nebo jeho určité části sloužily jako vhodná oběť. Když nebylo možné získat prase, mohly by být na jeho místě použity jiné věci. Některé rostliny-souhrnně nazývané pua’a lau-a některé ryby-souhrnně nazývané pua’a kai-mohou někdy nahradit prase jako oběť.

pua’a lau (rostlinné formy prase)
kukui stromu (Aleurites moluccana)
lū’au, mladý list kalo (Colocasia esculenta)
‚ama’u (Sadleria spp.)
hāpu’u (Cibotium spp.)
olomea (Perrottetia sandwicensis)
‚uhaloa (Waltheria indica)
kūkaepua’a trávy (Digitaria pruriens)

pua’a kai (ocean formy prase)
humuhumunukunukuapua’a (Rhinecanthus aculeatus)
āhole (Kuhlia sandvicensis)
‚ama’ama/’anae (Mugil cephalus)
kūmū (Parupeneus prophyreus)
pualu (Acanthurus xanthopterus a a. mata)

bohatý a rozmanitý kinolau z Lona nám připomíná jeho význam v každodenním životě, zejména pro zemědělce.

jaká je role Lono?

Kānaka (člověka) odvolání k Lono za déšť a dobrou úrodu a dát díky Lono pro velkou sklizeň. Ka po ‚ e kahiko by vedl obřady pro Lona v māpele, nebo zemědělské heiau. Tyto māpele jsou četnější na závětrné straně ostrovů, kde jsou srážky méně časté než na návětrné straně.

modlitba za déšť, od Na Pule Kahiko od června Gutmanis:

O wāhi mai e Lono prorazit, o Lono
O wāhi ‚ o ‚luna prorazit nad
O wāhi‘ o ‚ lala prorazit pod
O wāhi ka uka Na středohoří
O wāhi ke kai Na mořském pobřeží

Ka po’e kahiko byly plodný zemědělců. Vyvinuli zemědělské systémy, které byly soběstačné a udržitelné. Jejich inovace spolu s pomocí akua vedly k bohaté sklizni.

Lono bylo pro zemědělství velmi důležité. Když byl mladý chlapec připraven převzít roli a odpovědnost člověka, byl“ kā i mua “ neboli vrazil do domu mužů. Byl slavnostně zasvěcen Lonovi. Toto označilo chlapce jako farmáře, jako někoho, kdo spolupracuje s Lonem a druhou akuou na vytvoření hojnosti.

jaké je spojení Lona a makahiki?

Představte si místního farmáře. Je konec dlouhého vegetačního období a plodiny jsou připraveny k vychutnání. Jeho práce je náročná a hodiny jsou dlouhé. Je čas si odpočinout a oslavit dobře odvedenou práci. Oslavy sklizně jsou v zemědělských společnostech běžné. Pro Havajce se oslava nazývá makahiki.

Makahiki označuje roční období, kdy se Bůh Lono vrací na Havaj z Kahiki. To se shoduje s ho’oilo, který začíná v říjnu nebo listopadu. Makahiki trvá zhruba čtyři měsíce. Tato sezóna je čas na odpočinek a omlazení. Pocta by byla věnována ali ‚ i, nebyly žádné války a hry a sport byly hlavní zábavou.

popis období makahiki je nalézt v Fornander Kolekce Havajské Starožitnosti a Folk-lore:

A božstva ustanovil jeho zákon, že muž byl zakázán ne zabít; válce bylo zakázáno, a bez boje; moře bylo zakázáno, ne na kánoi po moři; kapa bloku bylo zakázáno a žádná látka měla být poražen; bubnu bylo zakázáno být poražen; roh bylo zakázáno být vyhozen; v zemi bylo zakázáno být uvolněny; nebe bylo posvátné Lono; thunder svaté Lono; země svaté Lono; život svaté Lono, kopce byly posvátné Lono; hory byly posvátné Lono, oceán byl posvátný Lono; zuřící příboj svaté Lono; rodina svaté Lono; plachtění kánoe svaté Lono. Takto božstvo vyjmenovalo své zákony, které náčelníci a kněží a všichni lidé řádně dodržovali.

Lono dnes

Havaj i nadále místo, které potřebuje dešťové vody k udržení půdy a produkci plodin. Učení o Lono nám pomáhá pochopit jedinečné vzorce počasí a sezónní změny na Havaji. S tímto porozuměním můžeme být opět soběstační, jako naše kūpuna před námi.

tiskárny pro hojnost

Louže Houluluulu ‚ Ai
Z Havajské Antiquitie C podle Davida Mallo

E. auloli a hono!
želva ne ‚epu ka‘ Ina.
Ulu nakaka, kāwahawaha bude honua,
Ulu bude ‚ai hāpu‘ u, Lono,
‚Ohi malo‘ o, dýchání,
‚Ohi‘ ‚ā tím, ‚uala tím, pali,
Pali kū kāwahawaha a déšť,
mám ve zvyku říkat, hā’ule ɾaŋi,
hā’ule ɾaŋi bude’uala.
a lauloa pili kanawao
a lauloa pili kanawao
O Wao akua ka ‚ ai, o Kae!
Ne! Lono! Akua do ‚AI,
Hata i ka‘ Aina!
pohō ka ‚ai,
ulu kupukupu,
ulu lau po’o’ole;
‚ o ka nui ia o ka ‚ ai
Āu, e Kāne mě Lono.
‚ Amama. Ua noa.

O Kāne, transformovat zemi,
Ať země pohybovat jako jeden kus,
země je popraskaná a rozpukaná,
jedlé kapradí ještě roste, oh Lono,
Nechte kupukupu zahrnovat souši,
Sbírat brambory jako kameny na boku-hills
déšť přichází jako na straně pali,
déšť padající z nebe.
brambor také padá z nebe.
divoký taro je nyní jediným taro,
taro horských záplat.
jediné jídlo je to divočiny, oh Kāne ! Oh Kāne a Lono! Bohové manželů,
dát život do země!
dokud se jídlo nedostane do odpadu.
Dokud to klíčky v zemi;
, Dokud listy pokrývají půdu;
A tak bude spousta
, O Kāne a Lono.
břemeno je zrušeno. Jsme svobodní.