V Íránu, Básník je 700-Rok-Staré Verše Pořád Sada Srdce v Plamenech

těsně před Valentýnem jsme navštívili hrob básníka, který psal často o lásce.

perský básník ze 14. století Hafez je pohřben v Shirazu, městě, kde žil téměř před 700 lety. V Íránu zůstává uctíván, i když psal o romantice a dalších tématech, která v moderní islámské republice zjevně nejsou přijata.

jeden z jeho řádků: „Ach, pohárku, zapal mou sklenici světlem vína!“

došli jsme k hrobce Hafeze — pseudonym pro muže narozeného Khwaja Shamsuddīna Muhammada Hafeze e-Shiraziho — na konci dne. Zapadající slunce stále svítilo na úbočí Hor těsně za nádvořím. Básníkova hrobka je ve středu, pod střechou zvednutou sloupy.

lidé položili ruce na vyřezávaný kámen. Jednou z nich byla žena na sobě volné černé oblečení, fialovou pletenou čepici a batoh značky Wilson. Držela tam ruce, oba, na to, co vypadalo jako několik minut.

poté jsme se jí zeptali, co dělá.
„je to opravdu věc mého srdce,“ řekla. „Myslím, že se s ním musíte spojit, abyste pochopili, co se stalo s námi, mezi námi.“

Firoozeh Mohammad-Zamani řekl, že když její ruce byly na hrobce, měla rozhovor s Hafezem. Hodně mluví.

„musím slyšet, co mi říká,“ řekla.

a co slyšela?

„Láska,“ řekla se smíchem. „Po celou dobu, lásko!“

když jsme se k ní poprvé přiblížili, chvíli se odmlčela, než odpověděla na naše otázky. Čekala, až jí Hafez řekne, jestli je v pořádku pustit nás do rozhovoru.

naštěstí pro nás básník souhlasil.

„pokaždé, když sem přijdu, stane se mi něco zvláštního,“ řekla. „Tentokrát jsi to ty.“

Mohammad-Zamani řekla, že mnohokrát cestovala do Hafezovy hrobky ze svého domova, stovky mil daleko. Ukázala směrem k básni vepsané do kamene poblíž.

„Tenhle je pro mě tak zvláštní, tak hluboký, nejhlubší,“ řekla. „Stará se o mě. Báseň se mi dostává do hlavy a já tímto způsobem chápu, že to musím udělat hned.“

básník jí radí, co má dělat ve svém životě.

Mohammad-Zamani nám řekl, že není typická Íránka. Je golfistkou — bývalou členkou národního golfového týmu — a golfovou instruktorkou.

ale při Radě ze spisů Hafeze je naprosto reprezentativní pro svou zemi. Mnoho Íránců se obrací o radu ke spisům tohoto milovaného básníka, náhodně otevírá své knihy a bere moudrost z jakékoli linie, kterou vidí.

na druhém nádvoří směrem k zadní části komplexu hrobky jsme našli dvě přátele, ženy ve věku 20 let, sedící na zdi. Jeden měl šedou barvu, druhý tmavě červenou. Zahalili se do šátků a volných plášťů v íránském stylu, který dokáže být elegantní i při splnění pravidel skromnosti.

Jedna z žen, Atikeh Karimi, právě otevřel knihu Hafez, tahání kryty od sebe jen tak, a recitovat pravý horní verši. Tato slova přinesla slzy do očí druhé mladé ženy.

její přítel položil otázku Hafezovi. Neřekli přesně, o co jde. To je součást rituálu, ptáte se v soukromí. Ale říkali, že to bylo romantické dotaz — není divu, téma, vzhledem k tomu, že Hafez jednou napsal:

„zdálo se, že láska je jednoduchá věc

Ale moje nohy klesly na složité způsoby.“

v obchodě se suvenýry u hrobky, police drží ozdobné svazky poezie od Hafeze. Producentka NPR Emily Ochsenschlager jednu koupila pro svého snoubence. A na polici jsme si všimli detailu, který naznačuje nesmírnou roli básníka v íránském životě. Můžete si koupit sadu dvou knih: Jedna kniha je spisy Hafez; druhý je Korán.

Íránští duchovní se museli smířit s básníkovým vlivem, navzdory jeho řečem o lásce a alkoholu.

„ležel ne výčitky u dveří opilce,“ napsal. „Kde je víno?“

jeho konzervativnější čtenáři vidí víno jako metaforu pro nasávání Boží lásky. Méně konzervativní čtenáři najdou v některých básních politické významy.

žádný vládce tohoto národa by nikdy nemohl být zcela spokojen s veršem, který čte:

„Sultan koruna, s drahocenné šperky set
Obklopuje strach ze smrti a konstantní strach
To je hlava-šaty moc žádoucí — a přesto
stojí za to nebezpečí do hlavy?“

pokud chcete pomoci vyprávět své štěstí, najdete ji na cestě ven z hrobky Hafez.

potkali jsme muže, který stál u vchodu a držel hrst karet nesoucích básníkova slova. Na papírech stál barevný ptáček jménem Sarah. Je vyškolena, aby vybrala papír, který zodpoví otázky o vaší budoucnosti.

„něco si přej,“ řekl muž.

pták kloval papír do krabice. Muž ji palcem uvolnil nahoru. A najednou měl pták v zobáku papír.

nemohu si vzpomenout jen to, co papír řekl, Ani jsem si nebyl jistý, co to znamená.

vzpomínám si na některá další slova z hafezových básní. Básník z Shiraz jednou napsal:

„Když jsem mrtvý, otevři můj hrob a uvidíme,
oblak kouře, který stoupá kolem nohou
V mé mrtvé srdce oheň stále hoří pro tebe.“