Žalm 3
Toto je první Žalm s názvem: Žalm Davida, když uprchl z Absolona svého syna. James Montgomery Boice zdůrazňuje, že protože tyto tituly jsou v kanonickém textu hebrejské Bible, “ je třeba je brát s naprostou vážností.“.“Události jsou zaznamenány v 2 Samuel 15-18, ale srdce Davida v této těžké době je zaznamenáno v tomto žalmu.
a. Davidovy potíže a Boží pomoc.
1. (1-2) co ti, kteří trápili Davida.
pane, jak se zvětšili, kdo mě trápí!
mnozí jsou ti, kteří povstávají proti mně.
mnozí jsou ti, kteří o mně říkají:
“ není pro něj v Bohu žádná pomoc.“Selah
. Jak se zvýšily, kteří mě problém: Při psaní tohoto žalmu David byl ve velké potíže. Jeho vlastní syn vedl to, co se zdálo být úspěšnou vzpourou proti němu. Mnozí z jeho předchozích přátel a společníků ho opustili a připojili se k řadám těch, kteří ho trápili (2 Samuel 15:13).
b. v Bohu mu není pomoc: Davidova situace byla tak špatná, že mnozí cítili, že je mimo Boží pomoc. Ti, kteří to řekli, pravděpodobně neměli pocit, že Bůh není schopen Davidovi pomoci; pravděpodobně cítili, že Bůh není ochoten mu pomoci. Podívali se na Davidův minulý hřích a usoudili: „to je vše, co si zaslouží od Boha. V Bohu mu není pomoci.“
i. Shimei byl příkladem někoho, kdo řekl, že Bůh byl proti Davidovi, a on byl jen dostat to, co si zaslouží (2 Samuel 16: 7-8). Tato myšlenka byla pro Davida nejbolestivější ze všech-myšlenka, že Bůh může být proti němu a že pro něj není v Bohu žádná pomoc.
ii. „Pokud všechny zkoušky, které přicházejí z nebe, všem pokušením, které stoupají z pekla, a všechny kříže, které vznikají ze země, by mohl být smíšené a přitisknuty k sobě, oni by se soud tak hrozné, jako to, které je obsažené v tomto verši. Je to nejvíce hořké ze všech utrpení, které mají být vedeny ke strachu, že neexistuje žádná pomoc pro nás v Bohu.“(Spurgeon)
c. Selah: myšlenka v hebrejštině pro toto slovo (vyskytující se 74 krát ve Starém zákoně) je pro pauzu. Většina lidí si myslí, že mluví o reflexní pauze, pauze k meditaci o právě vyslovených slovech. Může to být také hudební instrukce, pro hudební mezihru nějakého druhu.
2. (3-4) co Bůh udělal pro Davida uprostřed potíží.
ale Ty, Pane, jsi pro mě štítem,
má sláva a ten, kdo zvedá mou hlavu.
zvolal jsem k Pánu svým hlasem,
a on mě slyšel ze Svého Svatého kopečku. Selah
a. Ty, Pane, jsi pro mě štítem: ačkoli mnozí říkali, že pro něj v Bohu není žádná pomoc, David věděl, že Bůh je jeho štítem. Jiní – dokonce i mnozí jiní-nemohli otřást Davidovou důvěrou v Boha lásky a pomoci.
i. Pod útokem mazaného a nemilosrdného nepřítele potřeboval David štít. Věděl, že Bůh je jeho štít. To nebyla modlitba žádající Boha, aby to splnil; toto je silné prohlášení skutečnosti: Ty, Pane, jsi pro mě štítem.
b. má sláva a ten, kdo zvedá hlavu: Bůh byl víc než Davidova ochrana. On byl také ten, kdo dal Davida na vyšší zem, zvedl hlavu a ukázal mu slávu. V Davidových podmínkách nebylo nic slavného ani zvedajícího hlavu, ale v jeho Bohu bylo.
i. Muži nacházejí slávu ve všech druzích věcí-slávě – moci, prestiži nebo majetku. David našel svou slávu v Pánu. „Ó, má duše, učinil jsi Boha svou slávou? Jiní se chlubí svým bohatstvím, krásou, postavením a úspěchy: nacházíš v Bohu to, co v nich nacházejí?“(Meyer)
c. zvolal jsem k Pánu svým hlasem: „jistě jsou slyšet tiché modlitby. Ano, ale dobří lidé často zjistí, že i v tajnosti se modlí lépe nahlas, než když nevydávají Žádný hlasitý zvuk.“(Spurgeon)
d. slyšel mě ze Svého Svatého kopečku: Jiní říkali, že Bůh nechtěl mít s Davidem nic společného, ale mohl slavně říci: „slyšel mě.“Když Absolona převzal Jeruzaléma a donutil Davida z kapitol, David věděl, že to nebylo Absolona korunován na Boží svatou horu. Sám Pán tuto zemi stále držel a slyšel a pomáhal Davidovi z jeho Svatého kopečku.
B. požehnání od A k Bohu.
1. (5-6) Bůh žehná Davidovi.
lehl jsem si a spal;
probudil jsem se, protože Pán mě udržoval.
nebudu se bát deseti tisíc lidí
, kteří se proti mně postavili všude kolem.
a. Lehl jsem si a spal; probudil jsem se; David použil oba tyto jako důkaz Božího požehnání. Spánek byl požehnáním, protože David byl pod tak silným tlakem okolností Absolonovy vzpoury, že spánek může být nemožný, ale spal. Probuzení bylo dalším požehnáním, protože mnozí přemýšleli, jestli se David dožije nového dne.
. „Opravdu to musí být měkký polštář ve skutečnosti, že by ho zapomenout na jeho nebezpečí, která pak měla tak neloajální armády na zádech lovu ho.“(Gurnall, citovaný v Spurgeon)
ii. Bůh nás udržuje ve spánku, ale my to považujeme za samozřejmost. Myslete na to: spíte, v bezvědomí, mrtvý na světě-přesto dýcháte, vaše srdce pumpuje, vaše orgány fungují. Stejný Bůh, který nás udržuje ve spánku, nás udrží v našich obtížích.
b. Nebudu se bát deset tisíc lidí: S Bohem udržení ho, David by mohl postavit proti jakémukoliv nepříteli. Než to bylo napsáno, David znal pravdu Římanům 8: 31: je-li Bůh pro nás, kdo může být proti nám?
2. (7-8) David žehná Bohu.
Povstaň, Ó Pane;
Zachraň mě, Ó můj Bože!
neboť jsi zasáhl všechny mé nepřátele na lícní kosti;
zlomil jsi zuby bezbožných.
spasení patří Pánu.
vaše požehnání je na vašem lidu. Selah
a. povstaň, Ó Pane…. Pro Vás udeřili na všechny své nepřátele: David mysl byla na obou, co on věřil Bohu (Zachraň mě, Ó můj Bože) a na tom, co Bůh udělal (zasáhnout všechny své nepřátele…zlomené zuby nekřesťanskou). Vědět, co Bůh udělal, dává Davidovi důvěru v to, co pán udělá.
b. Povstaň, Ó Pane: toto připomnělo slova čísel 10:35, kde Mojžíš použil tuto frázi jako děti Izraele rozbil tábor na poušti. Byla to vojenská fráze, vyzývající Boha, aby vyšel, aby bránil Izrael a vedl je k vítězství.
c. zlomené zuby bezbožných: Tato živá metafora je také používána v Žalmu 58: 6. Hovoří o úplné nadvládě a porážce nepřítele. David hledal ochranu v tomto žalmu – ale více než ochrana-hledal vítězství. Davidovi to nestačilo, aby přežil hrozbu pro království. Musel zvítězit nad hrozbou a byl by s požehnáním Božím.
d. spasení patří Pánu: David pochopil, že spása – v konečném i bezprostředním smyslu-je Božím majetkem. Není majetkem žádného národa nebo sekty, ale Pána Boha. Abychom byli spaseni, musíme jednat se samotným Pánem.
e. vaše požehnání je na vašem lidu: toto ukázalo Davidovo srdce v době osobní pohromy. Nestaral se jen o Boží ruku na sebe, ale na všechny Boží lidi. Nemodlil se za zachování a vítězství v procesu s Absolonem jen kvůli sobě, ale proto, že to bylo nejlepší pro národ.