Královská Cesta

Protože silnice nesledoval nejkratší ani nejrychlejší cestu mezi nejdůležitější města perské Říše, archeologové se domnívají, nejzápadnější úseky silnice mohou mít původně byl postaven Asyrských králů, jako silniční vrhá přes srdce, že jejich staré říše. Více východních úseků silnice, identifikovatelné v dnešním severním Íránu, Herodotus nezaznamenal, jehož pohled na Persii byl pohled Jónského Řecka na Západě; úseky Královské cesty přes centrální náhorní plošinu Íránu se shodují s hlavní obchodní cestou známou jako hedvábná stezka. Tato trasa byla používána kurýry k doručování zpráv do Perského hlavního města.

Darius I však vylepšil stávající silniční síť do královské silnice, jak je dnes uznávána. Pozdější vylepšení silničního lože s tvrdým štěrkovým povrchem Římany ze 6.25 m šířka koná v rámci kámen omezení bylo nalezeno v úseku poblíž Gordium a spojovací díly dohromady v jednotný celek, táhnoucí se některé 1677 mil, především jako post road, s sto a jedenáct vysílání stanic zachovat přísun čerstvého koně, rychlý způsob komunikace pomocí relé swift montáž posly, království pirradazis.

stavba silnice vylepšená Dariusem byla takové kvality, že silnice byla používána až do římských dob. Most v Diyarbakır, Turecko, stále stojí od tohoto období používání silnice. Cesta také pomohla Persii zvýšit dálkový obchod,který dosáhl svého vrcholu v době Alexandra Velikého (Alexandr III Makedonský).

V roce 1961, v rámci grantu od Americké Filozofické Společnosti, a. S. F. Starr vysledovat úsek silnice z Gordium, aby Sardis, identifikace přechody přes řeku od starého mostu opěry. Byla udržována osobními strážci. Cestu zajistili také Peršané. Podél silnice byly rozmístěny strážní stanoviště, hlídky byly také zajištěny. Královská cesta by byla památkou perské říše.