proč tiskneme Bible bez apokryfních knih?
co jsou apokryfní knihy?
v Průběhu staletí církev Pána určila, který inspiroval knihy se týkají kánonu Bible a které jsou falešné knihy.
nyní existuje rozdíl mezi protestanty a katolíky, pokud jde o terminologii používanou k označení těchto knih. Jsme Protestanti, od dob Reformace, razil termín „apokryfní“ (z latinského apocryphus) odkazovat se na ty knihy, které nepatří do Bible, protože jsou považovány za „inspiroval“ u Svatého Ducha; proto se jim nepatří, aby Slovo Boží. Katolická církev je však nazývá „deuterokanonickými“ nebo sekundárně kanonickými, které pro ně mají hodnotu inspirace sekundárním způsobem. Když se odkazuje na apokryfní knihy, máme na mysli hlavně ty knihy přidány do Starého Zákona, které nepochází ze seznamu hebrejské (Tanach), ale řecký překlad
Bible Džbán (1602)
známý jako Septuaginta (LXX), ze dne mezi 280 až 30.C. říci, že tyto knihy nebyly židovským národem nikdy uznány. Katolická církev je však násilně zahrnula do Latinské Vulgate, protože Jerome je důrazně odmítl. V překladech reformační éry byly tyto knihy zahrnuty, ale s různými objasněními, že nebyly inspirovány. Ve skutečnosti, Cassiodorus de Reina je součástí Bear Bible, ale Cyprian de Valera, v jeho revizi Džbán Bible, staví je seskupeny na konci Starého Zákona je oddělit od zbytku kanonických knih (viz titulní foto). Valera v prologu své recenze věnuje část, která vysvětluje, co jsou apokryfní knihy. Níže je součástí tohoto vysvětlení:
„dokázali Jsme, dost, kolik a co jsou kanonické knihy Starého Zákona, a to dvacet dva, z čehož vyplývá, zjevně, že všechny knihy přidány do těchto 22 nejsou kanonické, nejsou Písmo Svaté. Naši protivníci přiznávají stejných 22 knih, které jsme pojmenovali kanoniky. Ale ne obsah s těmito 22, přiznávám, ignorovala to, co Staří Hebrejci, Řekové a Latiníci, nebo to, co mnozí moderna Latiny určit, další knihy jako kanonické, které dávají stejný orgán a úvěr jak k ostatním, které jsou skutečně kanonické.“
¿jaké jsou apokryfní knihy, které Katolická církev přidala do svých Biblí?
Toto je seznam knih a částí přidaných v katolických Biblích:
- Kniha Tobiáš nebo Tobiáš
- Kniha Judith
- „dodatky k řecké“ v Knize Ester
- Kniha Moudrosti
- Kniha Sirach, Sirach nebo Sirácides
- Kniha Baruch
- Dopis Jeremiáše (Baruch 6)
- Modlitba azariášův (Daniel 3:24-50)
- Hymnus tři děti (Daniel 3:51-90)
- Příběh Susanna (Daniel 13)
- Příběh Bel a Drak (Daniel 14)
- Knihu jsem Maccabees
- Kniha II Maccabees
V SEDMNÁCTÉM století, v prohlášení víry z Westminsteru, protestantské křesťany definovat seznam kanonických knih, a mluvit o apokryfy:
knihy běžně nazývají apokryfy, není součástí kánonu Písma za to, že z božské inspirace. Proto postrádají veškerou autoritu v Boží církvi a neměly by být schváleny ani používány, s výjimkou jiných lidských spisů. (Kapitola: Písmo Svaté).
nebudeme tisknout Bible s apokryfní knihy
Od svého ústavy v roce 1831 Trinitární Bible Society má pevně ve svých stanovách následující:
Tato Společnost bude šíření PÍSMA SVATÉHO, jak je obsažen v kanonických knih Starého a Nového Zákona… s výjimkou apokryfů.
skupina věřících, kteří se oddělí od Britské a Zahraniční Biblické Společnosti (SBBE), tvoří Trojjediné Bible Society (SBT), měl jako téma diskuse, že SBBE začal dělat spojenectví s Katolíky, že jim s Biblí s apokryfní knihy. Tuto formu ekumenismu odsoudili věřící ve Spojeném království, kteří vytvořili původní SBT. SBT byl vždy věrný protestantskému biblickému kánonu, tisk pouze Bible bez apokryfních knih. Bohužel, Spojené Biblické Společnosti (SBU) v současné době tiskne Bible s apokryfní knihy pro Katolickou veřejnost (na rozdíl od udržování vztahů s Katolickou překladatelů a provádění tzv. „mezináboženský překlady“). Tento a další důvody vedou k tomu, že naše společnost nemá Společenství nebo spolupráci se SBU.
Jeremiáš 23,28 … a ten, jemuž je mé slovo, ať mluví mé pravé slovo. Co má sláma společného s pšenicí? říká Jehova.
stejně jako se rozlišuje „Pleva pšenice“, Kristova církev historicky odlišila slovo lidí od pravého Božího Slova. Naše společnost se připojuje k historii Pánovy Církve, aby dohlížela na věrné verze písma tím, že mu říká: Ne! k apokryfním knihám.