Ptali jste se: odděluje Bible spasení od křtu?

Jon A. ze Severní Karolíny se ptá:

marek 16:16 učí, že „kdo věří a je pokřtěn, bude spasen.“Ve Skutcích 8 neměl eunuch žádný „dav“, pro kterého by předvedl demonstraci; po vyslechnutí evangelia přikázal vozu zastavit, aby mohl být pokřtěn. Kde Bible někdy odděluje spásu od křtu? A kde zjistíme, že křest je prostě „nařízení“ nebo symbolizace, když verše jako skutky 2: 38, Galatským 3: 27, Jan 1: 11-12, a 1 Peter 3:21 zdá se, že říkají jinak?

položil otázku Josh Stahley, sborů pověřen Kostele v Brook Hills, v Birminghamu, Alabama. Slouží v kostele Všech duší v New Yorku.

to je důležitá otázka, která vyžaduje jasnou odpověď. Existují dvě primární chyby, do kterých můžeme spadnout, pokud jde o náš pohled na křest. Prvním je zacházet s křtem, jako by zachránil ex opere operato, jako by něco ve vodě nebo samotný rituál udělil příjemci regenerační milost.

druhou a častější chybou v evangelických kruzích je považovat křest za volitelný doplněk křesťanského života. Tato chyba obvykle vyplývá ze správných motivů: chceme udržet evangelium bez jakéhokoli vniknutí do skutků-spravedlnosti a křest se může zdát jako dílo. Tento názor však nepochopil biblické spojení mezi křtem a spasením víry.

Zatímco Bible nikdy odděluje křest od spasitelné víry, to znamená rozlišovat křest od spasitelné víry. Toto napětí musíme držet, máme-li věrně „dělat učedníky všech národů a křtít je ve jménu Otce, Syna a Ducha Svatého.“

víra a pokání

vidíme spojení mezi křtem a spasením víry v celém Novém zákoně. Ačkoli by mohlo být předloženo více důkazů, v zájmu času se podíváme pouze na dva příklady, které tuto souvislost dokazují.

nejprve, když čteme apoštolské kázání v knize Skutků, všimneme si, že křest je úzce spojen s vírou a pokáním. „Evangelijní pozvání“ apoštola Petra v den Letnic bylo: „Čiňte pokání a buďte pokřtěni. . . . Takže ti, kteří přijali Jeho slovo, byli pokřtěni „(skutky 2: 38, 41). To je běžné vzor, který se opakuje znovu a znovu v celé Knize skutků: pokání a víra okamžitě vést ke křtu (viz také Působí 8:12, 38; 9:18; 10:47-48; 16:14-15, 31-33; 18:8; 19:5). V komentáři k skutkům 2: 37-38 F. F. Bruce správně uvádí: „myšlenka nepokrytého křesťana se v NT prostě nebaví.“

druhý, protože křest běžně následoval tak těsně na patách pokání a víry, nový zákon jednoduše předpokládá, že všichni věřící byli pokřtěni (Gal . 3:27). Tome Shriner poukazuje na pozoruhodný nedostatek diskuse na toto téma v epištolách: „je zarážející, že neexistuje žádná trvalá diskuse o křtu v některé z epištol, pravděpodobně proto, že NT autoři psali pro ty, kteří již byli věřící a komu význam křtu bylo vysvětleno při konverzi.“

Toto má smysl pouze v případě prvních učedníků byli poslušni Ježíšova příkazu, aby se za učedníky všechny národy, křtěte je ve jméno Otce, Syna a Ducha Svatého (Mt. 28:19).

Křest a spasitelné Víry

druhé straně této diskuse je, že Bible rozlišuje mezi křest a spasitelné víry. Zatímco přijímání apoštolského slova a křtu jdou dohromady, text mezi nimi rozlišuje (skutky 2: 41). Když Cornelius a ti v jeho domě slyšeli a uvěřili, okamžitě přijali Ducha Svatého,který zase poskytl důkaz, že by měli být pokřtěni (skutky 10: 44-47).

Pavel ve svých listech zdůrazňuje, že je to víra v Krista, která zachraňuje. Pavel křest nepopírá. Křest je spíše znamením, které ukazuje na sílu evangelia (Rom. 6: 3.). Křest je určen fungovat jako viditelné znamení, nejen osobě, která má být pokřtěn, ale pro celé Křesťanské společenství, kteří byli svědky zahájení, že Kristus přemohl hřích a smrt, a že jsme dobýt ho.

to je také bod Petrova odkazu na křest v 1 Petr 3: 21. Peter přirovnává křest k povodni Genesis 6, a pak říká, že Bůh nás přivedl vodami, stejně jako přivedl Noema a jeho rodinu vodami. Vody, na které se Petr odvolává, jsou vody soudu. Jako křesťané jsme prošli vodami Božího soudu, protože Ježíš nejprve prošel vodami soudu pro nás (Mk . 10:38). Náš křest ukazuje na jeho křest na Golgotě. Křesťanský křest je způsob, jakým se nový zákon ztotožňuje s tímto soudem a Ježíšovým vítězstvím nad ním. V křtu nám připomíná Boží slib, že nás uvede vodami soudu a vzkřísí nás s Kristem.

záchranným prvkem nejsou samotné vody (odstranění nečistot z těla), ale výzva k Bohu za dobré svědomí (vyznání, pokání a víra). Křest tedy funguje jako znamení ukazující na objektivní dílo Krista a na jeho subjektivní účinky u věřícího. Někteří to raději nazývají obřadem, protože to bylo „vysvěceno“ naším Pánem. Jiní to raději nazývají „svátostí“, protože křest je prostředkem milosti, kterým nám Kristus zobrazuje evangelium. I když ani jeden termín nepochází z Bible, oba pojmy jsou biblické. Křest je viditelným znázorněním evangelia a jeho účinků v životě Božího lidu.

v tomto malém prostoru nemohu začít říkat vše potřebné. Pro další studium bych doporučil mimo kontrolu Thabiti Anyabwile a Ligon Duncan je brožura na křest a Večeře Páně a kázání o křtu zde na Evangelium Koalice stránky.