Pedro Arrupe

Na třicet-první Generální Kongregaci tovaryšstva Ježíšova v roce 1965, Arrupe byl zvolen dvacátého osmého Generál Jezuitů, a sloužil v této funkci do roku 1983. Byl jen druhý Baskičtina být Otec Generál, první je zakladatel Svatý Ignác z Loyoly sám. Jezuitský Vincent O ‚ keefe, přítel a poradce Arrupe, řekl Arrupe byl „druhý Ignáce z Loyoly, refounder Společnosti ve světle II. Vatikánského koncilu.“ Na jeho zvolení Moskevského rozhlasu hovořil o neobvyklý muž, který přinese Společnosti Ježíše, aby jeho schopnosti z minulosti.:218

po změnách po II. Vatikánu (1962-1965) panovalo ve společnosti napětí, jak se má žít život jezuitů. Zatímco některé náboženské skupiny v Katolické církvi se omezuje na díla, která mají přijmout, Společnost Ježíš vybízí své členy, aby následovali jejich zájmu a nadání a potřebám doby do celé řady ministerstev – jako teologů, misionářů, ústup ředitelé, učitelé, umělci, spisovatelé, hudebníci, poradci, vědci a pastorů – přinést slávu Bohu ve všech oblastech lidského snažení. To je v souladu s vrcholným rozjímání Ignáce Duchovní Cvičení, jehož prostřednictvím Jezuitů naučit se najít Boha ve všech věcech (#236). Jak o něm řekl Arrupeův životopisec, “ viděl Boží ruku ve všem.“:226

Arrupe varoval před opakováním odpovědi na včera pro zítřejší problémy, říká: „Pokud budeme mluvit řečí, již není vhodné, aby srdce lidí, budeme mluvit jen sami sobě, protože nikdo nebude poslouchat nás, nebo se snaží pochopit, co říkáme.“: 228 Arrupe byl “ oslavován jako prorok naší doby,“:231 není na rozdíl od Jezuitského Papeže Františka, který byl v teologických studiích, učení, když Arrupe se stal Generál a začal mluvit jeho „prorocká“ slova. Svaz vyšších generálů náboženských, který viděl Arrupe jako správného muže pro naši dobu, ho pětkrát zvolil za svého prezidenta.:231

Víra a justiceEdit

V projevu k Jezuitské absolventů v roce 1973 Arrupe razil frázi „pro muže ostatní“, která se stala tématem pro Jezuitské školství po celém světě, vzdělávat studenty, aby se „muži a ženy, pro ostatní“.

Na třicet-druhé Generální Shromáždění, které svolal v roce 1975, Arrupe je sen o práci pro chudé byl vyústil v dokumentu „Naše Dnešní Poslání: Služba Víry a Prosazování Spravedlnosti.“To uvedl: „Naše víra v Ježíše Krista a našeho poslání hlásat Evangelium poptávky nás závazek podporovat spravedlnost a vstoupit do solidarity s němým a bezmocný.“Vyhláška tak v podstatě definovala veškerou práci jezuitů jako zásadní zaměření na podporu sociální spravedlnosti i katolické víry. Arrupe byl velmi dobře vědom toho, že v politickém klimatu roku 1970, Jezuité závazek pracovat pro sociální spravedlnost, by přineslo velké strádání a utrpení, zejména v těch zemích latinské Ameriky vládnou vojenské junty.

V projevu k Evropské pedagogy Arrupe jasně najevo, kde stál ve věcech víry a spravedlnosti, říká: „beru velmi vážně slova Gándhí, ‚miluji Krista, ale nemám rád Křesťany, protože nebudou žít jako žil Kristus. Bezesporu křesťanská láska k bližnímu s sebou nese povinnost pečovat o rány těch, kteří se stali oběťmi lupičů a jsou ponecháni krvácet na vedlejší koleji.“:270 V pozdní 1960 a do roku 1980, někteří teologové v latinské Americe se stal stále více zapojeni do politické sféry, přijímání Marxistické rétoriky. Mnozí Jezuité byli v čele hnutí, které bylo nazýváno teologie osvobození a soustředil se na to, vidět Krista jako osvoboditele nejen od hříchu, ale od všech forem útlaku. Ve svých extrémních projevech se zdálo, že teologie osvobození podřizuje poselství evangelia politické revoluci, s velkoobchodním přijetím marxismu. Ale Arrupe silnou podporu pro zmírnění zátěže chudých v latinské Americe umožňuje vidět jeho „varovné prohlášení o teologii osvobození, jako úsilí zavést self-disciplína odrazit přísnější sankce ze zemí mimo pořadí.“

stojí za to umřít proeditovat

Dne 20. června 1977 White Warriors Unie komando smrti hrozil zabít všechny 47 Jezuité slouží v El Salvador, pokud oni opustili své práci s chudými a opustil zemi v rámci jednoho měsíce. Po konzultaci s jezuitskou komunitou v Salvadoru Arrupe odpověděl: „mohou skončit jako mučedníci ,ale moji kněží neodejdou, protože jsou s lidmi.“O několik měsíců dříve byl v Salvadoru zavražděn Jezuitský otec Rutilio Grande, zastánce teologie osvobození. Dne 16. listopadu 1989, šest Jezuitů (Ignacio Ellacuría, Armando Lopez, Joaquin Lopez y Lopez, Ignacio Martín-Baró, Segundo Montes a Juan Ramón Moreno, spolu s jejich hospodyní (Julia Elba Ramos) a její dcera (Celina), mohl být zavražděn na Jezuitské Univerzitě ve Střední Americe. Jiní také utrpěli mučednictví: hlavní biskup v Salvadoru arcibiskup Saint Óscar Romero (který se vyvinul do progresivního postoje) byl zastřelen při oslavě Eucharistie 24.března 1980. Ležel misionář Jean Donovanová, Ursuline sestra Dorothy Kazel a Maryknoll sestry Maura Clarke a Ita Fordová byla zbita, znásilněna a zavražděna non-uniformovaných členů Salvadorské Národní Gardy na 2. prosince 1980. Připojili se k asi 75 000 Salvadoranům, kteří byli zabiti během tohoto neklidného období.: 97 po celou dobu Arrupe nadále podporoval a modlil se za ty lidi, kteří byli ochotni položit své životy, aby pomohli chudým iniciovat změnu.

Jesuit Refugee ServiceEdit

Dotkl osud „Vietnamské boat people“ v roce 1979, Pedro Arrupe poslal kabelové zpráv na zhruba 20 Jezuitských vyšších představených na celém světě sdílení jeho utrpení na utrpení těchto lidí. Zeptal se jich, co by mohli udělat, aby pomohli uprchlíkům a vysídleným osobám v jejich vlastních regionech přinést úlevu. Dostal pozitivní odpověď, s četnými nabídkami personálu, medicína, a financování. Následující rok v roce 1980 založil Arrupe jezuitskou uprchlickou službu, která koordinovala uprchlickou práci společnosti. V projevu spuštění služby řekl, že „Svatý Ignác volal, abychom šli všude tam, kde jsme nejvíce potřeba, pro větší slávu Boží. Duchovní i materiální potřeba více než 16 milionů uprchlíků po celém světě by dnes sotva mohla být větší. Bůh nás volá skrze tyto bezmocné lidi.“V 2017, JRS uvedeny 47 země, kde jeho 10 regionální kanceláře byly v současné době slouží téměř 950,000 jednotlivci. V průběhu let Jrs sloužil odhadem 40 milion uprchlíků.